Nemůžete vyplnit toto pole

Vliv parametrů vody na životnost bazénového robotického vysavače

 Autor: Daniel Švejnoha, Robotpool

Vliv parametrů vody na životnost bazénového robotického vysavače

 Správné chemické parametry bazénové vody nejsou důležité pouze pro křišťálově čistou a zdravotně nezávadnou vodu. Mají zásadní vliv také na životnost samotného bazénu, technologického vybavení a především bazénového robotického vysavače. Právě robot je zařízení, které je s vodou v přímém a dlouhodobém kontaktu – a jakákoli chemická nerovnováha se na něm dříve či později projeví. Pokud špatné parametry vody dokážou poškodit fólii, plastové díly nebo povrch bazénu, úplně stejným způsobem – často ještě rychleji – ničí i robotický vysavač. Rozdíl je pouze v tom, že část škod není na první pohled vidět.

 


 

Viditelné vs. skryté poškození robota

 Mezi první známky špatné vody patří:

  • vybledlá nebo zašlá barva plastů robota,

  • zpuchřelý nebo tvrdý kabel,

  • křehké kryty, těsnění a plastové díly.

 To jsou ale jen kosmetické projevy. Mnohem závažnější je to, co se děje uvnitř robotaVysoká koncentrace chloru, špatně nastavené pH nebo dlouhodobě nevyvážená voda způsobují:

  • degradaci těsnicích O-kroužků,

  • ztrátu elasticity gumových prvků,

  • postupné pronikání vody k motorům a elektronice.

Jakmile se voda dostane do motorového bloku, dochází k jeho zničení. Tyto opravy bývají velmi nákladné – často je nutná výměna celého motorového modulu. V praxi pak přichází zásadní otázka: opravovat, nebo koupit nový robot? Zkušený servisní technik pozná robota poškozeného chemií doslova „na první pohled“. A důležité upozornění:

➡️ Na takto poškozeného robota nelze uplatnit reklamaci, protože nejde o výrobní vadu, ale o poškození provozem v rozporu s návodem k použití.

 


 

 Časté mýty o bazénové vodě

 


„Já nemám chlor, mám slanou vodu“ – nejčastější omyl

 Velmi častý argument z praxe zní:

„Já v bazénu nemám chlor, mám slanou vodu.“

 

Realita je jiná. Slaná voda = výroba chloru pomocí solničky. A právě u slaných bazénů vzniká jeden z největších problémů:

  • solnička dokáže vyrobit velmi vysoké množství chloru, pokud není správně regulována,

  • současně má slaná voda tendenci zvyšovat pH,

  • bez pravidelného snižování pH přípravkem pH-minus se pH velmi rychle dostane k hodnotám okolo 8.

 Důsledky?

  • robot začne klouzat po stěnách a nebude po nich jezdit,

  • zvyšuje se tvorba řas,

  • zrychluje se degradace těsnění, kabelů a plastů.

 

 


 

„Na pH nezáleží“ – zásadní chyba

 Další rozšířený mýtus:

 

„pH neřeším, voda je přece čistá.“

 

pH je naprosto klíčový parametr:

 

  • při vysokém pH se výrazně zvyšuje tvorba řas → robot klouže, nečistí stěny,

  • při nízkém pH sice řasy nepřežijí, ale bohužel dlouhodobě ani Váš robot. agresivní voda dlouhodobě ničí robota, těsnění i motor.

 Extrémy jsou špatně vždy. Ideální pH není doporučení výrobce chemie – je to ochrana vašeho robota.

 


 

 

„Mám automatiku, tak to neřeším" - Automatika není bezúdržbová

Často slýcháme:

 

„Mám automatiku, řekli mi, že na to nemám sahat, jak to nastavili, tak to je.“

To je velký omyl.

Každá automatická dávkovací jednotka pracuje se sondami:

 

  • některé značky mají sondy kvalitnější,

  • jiné méně přesné,

  • všechny ale stárnou a rozcházejí se s realitou.

 

Co je nutné:

  • pravidelně měřit vodu ručním testerem,

  • porovnávat hodnoty s tím, co ukazuje automatika,

  • kalibrovat sondy minimálně 2× za sezónu,

  • při výrazné odchylce sondu zkalibrovat, popřípadě vyměnit.

 A pozor – aby automatika fungovala správně, nestačí jen pH a chlor.

 

Musí být v pořádku také:

  • alkalita,

  • kyselina kyanurová.

 Bez těchto hodnot nebude žádná automatika fungovat správně, a robot to odnese jako první.

 


 

Šoková chlorace a robot

 Další zásadní pravidlo z praxe:

Nepoužívat robota při šokové chloraci.

 

Krátkodobě extrémní koncentrace chloru dokáže:

  • okamžitě poškodit těsnění,

  • zkrátit životnost plastů,

  • urychlit stárnutí kabelů a motorových částí. 

 


 

Roboti v bazénu 24/7? Budoucnost má svá rizika

 Technologie jde rychle dopředu a už dnes se objevují roboti, kteří:

 

  • zůstávají trvale v bazénu,

  • nabíjejí se v dokovací stanici přímo ve vodě.

 

To znamená, že robot není v bazénu 2–4 hodiny týdně, ale 24 hodin denně.

 

Pokud jsou parametry vody špatné, degradace robota se dramaticky zrychlí. V těchto případech platí jednoduché pravidlo:

➡️ Čím chytřejší robot, tím větší nároky na kvalitu vody.

 Ono totiž co vypadá dobře v katalogu, nemusí úplně fungovat v reálném světě, v našem servisním středisku by jsme o tom mohli vyprávět.

Takže malá servisní poznámka na závěr:

Pokud máte robota, který zůstává v bazénu trvale…

měřte vodu častěji.

A občas se v tichosti pomodlete 😄

 


  

Základní doporučení z praxe na závěr

  • pravidelně měřte pH, chlor, alkalitu a kyanurovou kyselinu,

  • nevěřte slepě automatice bez kontroly,

  • nepoužívejte robota při šokových chloracích,

  • pokud robot nezůstává v bazénu, po každém cyklu ho opláchněte čistou vodou,

  • robota zbytečně nenechávejte ve vodě, pokud to není nutné.

 

 Jaké má mít voda parametry?

 

   PH      7-7,4

   CL      0,3-0,8 mg/l (volný chlor)

   CYA  15-20 ppm    ( kyselina kyanurová)

   CA     80-120 ppm  ( celková alkalita)

 

Chcete mít přehled o nejnovějších recenzích? Sledujte nás na Facebooku a žádná novinka Vám neunikne.